Podobné příspěvky: Čeští historici lžou
Náhled

Čeští historici lžou

11. února 2019, 11:10
noreply@blogger.com (tkrystlik@yahoo.de) | |
Článek přečten: 13 krát.


Tomáš Krystlík
Francouzi na mírových jednáních po první světové válce nechtěli posílit poražené Německo, a proto hodlali přiřknout pohraniční úze­mí s německým obyvatelstvem Československu a to podle Benešem požadované zásady tzv. historických hranic Čes­ké­ho království. U jižních hranic Slovenska ale Beneš argumentoval strategickými vojen­skými požadavky – vodními toky, že­­lez­ničními tratěmi, o historických hranicích Horní země (Slovenska) nebyla vůbec řeč. Dále požadoval Lužici a několik desítek kilometrů široký koridor dnes rakouským Burgenlandem ke Krá­lov­ství Srbů, Chorvatů a Slovinců. Nejpodstatnější ale bylo, že ony his­­torické hranice, coby hranice Českého království, v žádném pří­padě neohraničovaly sídelní území českého národa, přesahovaly ho. Značně. Například v německém pohraničí bylo v roce 1913 odhadem přes 2 700 000 Němců, ale jen 160 000 Čechů, tedy necelých 6 % [Beran 2009], na Těšínsku Němci a Poláci dohromady představovali cca dvoutře­ti­no­vou většinu.
Nutno vysvětlit, proč si Češi nárokovali České království jen pro sebe. V němčině existuje úsloví Nicht alle Böhmen sind Tschechen (Ne všichni Češi jsou Češi), které v češtině nedává žádný smysl, protože čeština si nevytvořila výraz pro usedlé obyvatele Čech a českých zemí bez ohledu na jazyk a tedy nerozlišuje mezi Čechy jazykovými a Čechy, coby obyva­teli Čech, českých zemí. Aby ono německé úsloví dávalo v češtině smysl, musí se opisným způsobem přeložit, například takto: „Ne všichni auto­chtonní obyvatelé Čech (českých zemí) jsou jazykoví Češi.“
Poddaní českého krále a současně říšského kurfiřta, latinsky Bohemi (psáno též Boemi),mluvili česky i německy. V něm­či­ně se Češi a Čechy jako země nazývali Böhmen, jedni mluvili böhmisch, druzí deutsch. Až ke konci 18. století vznikla po­tře­ba je občas roz­lišit na Deutschböhmen, Čechy mluvící německy a poněkud etymologicky nepřesně na Stockböhmen, kmenové, tedy jazy­ko­vé Čechy (Stock = hůl, kmen, kláda, pařez, odtud pochází také lidový obrat Čech jako poleno. Ve století devatenáctém se ustá­lil pro jazykové­ho Čecha název Czeche, podle pozdějšího pravopisu Tscheche, a pojmenování Böhme zůstalo zachováno pro obyvatele Čech nebo Království českého bez ohledu na jazyk.
Josef Jungmann český výraz pro usedlého obyva­tele Čech do svého pětidílného česko–ně­mec­ké­ho slovníku vydaného v létech 1834–1839 záměrně neza­hrnul, odlišné výra­zy k němec­kému Böhme a Tscheche ne­vytvořil. Traduje se, že v tom mělo svůj podíl snad i to, že ve francouz Číst celý článek >>>

Zveřejněte komentář na FB.

Líbí se Vám tato stránka? Sdílejte ji s ostatními.

Přidat.eu záložku

 

+ Přidej RSS kanál | Copyright (c) 2009 Seznam.name. All rights reserved. Created by Kukej | Kontakt | Výměna odkazů

0.05493