Podobné příspěvky: Svět ruskýma očima
Náhled

Svět ruskýma očima 519

12. srpna 2019, 22:17
Stan | Outsider Media | Uncategorized
Článek přečten: 55 krát.

Evropa hledá v Rusku záchranu před aliancí USA s Anglií

Vladimir Karasjov 2. srpna 2019 Spojené státy dokončují spolek s Británií. Ten má vytvořit důležitou konkurenci EU. Nový britský předseda vlády Johnson by chtěl co nejrychleji opustit EU.  Trump vyslovil přání vytvořit s Londýnem zónu volného obchodu. Podle něho překážely obchodu mezi oběma státy právě vztahy Londýna s EU a po odchodu Británie z EU naroste obchod pětinásobně. EU prožívá silnou politickou a hospodářskou krizi. Z funkce odchází Merkelová. Macron se snaží převzít prvenství v EU a připomenul tak zvanou „daň na Google“. Francie zavádí tříprocentní daň na zisky Google, Amazonu, Apple, Facebooku a dalších amerických internetových společností ve Francii. Na revanš pohrozil Trump uvalením cel na francouzská vína. Na svém Twitteru okomentoval rozhodnutí francouzského prezidenta dost nekorektním způsobem: „Jestli je někdo povinen ukládat daně našim vynikajícím společnostem, potom je to jejich rodná země USA. Brzy oznámíme zásadní odvetná opatření na Macronův nesmysl. Vždycky jsem říkal, že americké víno je lepší než francouzské.“ Takto rozpoutaná obchodní válka mezi USA a Francií je svéráznou zkouškou pro evropské země. Koho Evropa podpoří? Události probíhají na pozadí snah Německa a Francie dokončit co nejrychleji Severní proud 2 a sblížit se s Ruskem. Evropští experti předpovídají po navrácení ruské delegace do Rady Evropy úplné zrušení sankcí na RF. Západní analytici již nepovažují  Ukrajinu za dostatečný důvod pro sankce. Západ na Ukrajině zpomalil, má na starosti důležitější věci. Macron hodně nasliboval Zelenskému, ale připravuje setkání s Putinem. Pozval jej do svého letního sídla  Fort Breganson a poukázal tak na dosažené osobní vztahy. K setkání obou prezidentů dojde několik dní před summitem Velké sedmičky ve Francii. Francie chce najít v ruském státě spojence pro íránský jaderný program. Po odstoupení USA z jaderné dohody s Íránem se Macron snaží zachránit situaci. Rusko má na Írán velký vliv a může být klíčem k dohodě. Evropští vůdci jsou postaveni před volbu – buď se budou dále pohybovat v americkém koridoru ničíce vlastní hospodářství a budou hledět jak USA s Anglií společně oslabují EU, nebo se utkají s vlastní rusofobií, otočí se k Rusku čelem, zruší sankce, vybudují normální vztahy ve všech směrech a v poklidu přezimují hřejíce se od ruského plynu. Francie a Německo se již rozhodly. Budou tou evropskou lokomotivou, která potáhne vagony k Rusku. Komu to nebude vhod, může dva či tři vagony odpojit. Převzato z News-front.info *** // googletag.pubads().definePassback('/162717810/CZ-outsidermedia.cz/468x250', [468, 250]).display(); // ]]>

USA a Evropa se neshodnou v přístupu k Íránu

Nikolaj Bobkin 3. srpna 2019 Od 31. srpna poběží sankce proti íránskému ministru zahraničí Zarífovi. Íránský prezident Rouhání označil takové rozhodnutí za dětinské, bránící diplomacii a v EU uvedli, že „nemá pro Brusel velký význam“. Pompeo řekl v prohlášení k sankcím, že íránský ministr zahraničí byl zapleten do podpory íránských teroristů, do mučení a do dalších zlovolných akcí po celém světě. Na ministerstvu financí USA toto rozhodnutí objasnili jinak. Zaríf byl prý potrestán proto, že „jednal, nebo chtěl jednat jménem“ ajatolláha Chamenejího, na kterého byly zavedeny sankce koncem června. Zároveň se ve státní administrativě z nějakého důvodu domnívají, že sankce proti nejvyššímu íránskému diplomatovi neomezí možnost USA jednat s Íránem. Samozřejmě to tak není.Trump sice ujišťuje o své otevřenosti k jednání bez předběžných podmínek, ale Pompeo a Bolton dávají Íránu ultimáta. Podle Pompea administrativa stále hledá „diplomatické řešení“, ale „jediná cesta vpřed je prý všezahrnující dohoda, zacílená na celé spektrum (íránských) hrozeb“. Jinak prý bude „kampaň na diplomatickou izolaci a maximální  ekonomický nátlak (na Írán) pokračovat“. K tomu USA vytvoří evropským spojencům, kteří pracují na zachování jaderné dohody z roku 2015 doplňující překážky. The Politico upozorňuje na prohlášení EU, která se rozhodla ignorovat americké sankce proti Zarífovi. Je to také příklad neshody Washingtonu a Bruselu. V posledních měsících balancují Washington a Teherán na pokraji války. V EU neexistuje podpora „maximálního nátlaku“ na Írán, Evropané přistupují s velkými obavami k možnosti další eskalace napětí v Perském zálivu. Na straně USA nejsou země, které by byly ochotné nechat se jimi zatáhnout do války proti Íránu. I přes oficiální žádost Washingtonu o pomoc „při boji s íránskou agresí“ dává Berlín najevo nechuť připojit se k americkému válečnému námořnímu útoku v Hormuzské úžině. Německý ministr zahraničí Maas mluví o přání Německa zeslabit  napětí ve vztazích s Íránem. Generální tajemník NATO Stoltenberg vychází z toho, že oficiální žádost k vojenské alianci na zahájení mise v Hormuzském průlivu nepřišla a tato americká iniciativa se nebude posuzovat. Velvyslanec USA v Německu vyzval vládu Merkelové „vzít na sebe globální odpovědnost v souladu se svým hospodářským vlivem“. Když to Němci ignorovali, připomenul jim, že „Amerika dost obětovala, aby pomohla Německu zůstat součástí Západu“. Dal také na vědomí, že je prezident USA nespokojený s tím, že se Německo vyhýbá konfliktu s Íránem. Přitom v rozporu Washingtonu a Berlína nejde jen o Írán. Německo také nechce zvýšit na Bílým domem požadovanou částku rozpočet na obranu. Nesouhlasí s rozhodnutím Trumpa změnit cla a s americkými sankcemi na německé firmy Číst celý článek >>>

Zveřejněte komentář na FB.

Líbí se Vám tato stránka? Sdílejte ji s ostatními.

Přidat.eu záložku

 

+ Přidej RSS kanál | Copyright (c) 2009 Seznam.name. All rights reserved. Created by Kukej | Kontakt | Výměna odkazů

0.21828