Náhled

Světová levice odsoudila puč proti bolívijskému prezidentovi Moralesovi

12. listopadu 2019, 16:27
Nikola Čech | Levá perspektiva | Články
Článek přečten: 10 krát.

Neústavní svržení stávajícího a na další volební období čerstvě zvoleného bolívijského prezidenta Evo Moralese vedlo nejen k eskalaci násilí a chaosu přímo v zemi, ale vyvolalo pochopitelně i rozruch na mezinárodní scéně. V Latinské Americe, jejíž historii tak neblaze poznamenaly ozbrojené puče a převraty vesměs řízené a financované Spojenými státy, se puč přirozeně setkal se silnou odezvou levicových státníků a organizací, zatímco otevřený souhlas se svržením Moralese zazněl jen od pozapomenutého rádobyprezidenta Guaida a brazilského ministra zahraničí. Převrat ale odmítla drtivá většina demokratických a progresivních sil nejen Jižní Ameriky, ale celého světa.   „Právě jsem se doslechl, že v Bolívii došlo k převratu a soudruh Evo byl nucen rezignovat. Je smutné, že Latinskou Ameriku vede ekonomická elita, která neví, jak žít s demokracií a společenským začleněním nejchudších obyvatel,“ prohlásil bývalý brazilský prezident a předák Strany pracujících Luiz Lula da Silva, který byl jenom pár hodin předtím jako politický vězeň sám propuštěn z vazby.   Také nedávno zvolený levicový argentinský prezident Alberto Fernandez se na Twitteru vyjádřil na podporu Moralese. „Celá oblast společně s mezinárodní komunitou musí pozorně sledovat, co se děje, a jednat v případě rozvratu ústavního pořádku. Prezident Evo čelící tomuto pokusu o porušení ústavy má moji plnou podporu.“   Solidaritu s Moralesem vyjádřily masové sociální, lidskoprávní a odborové organizace jihoamerického kontinentu, např. Brazilské hnutí bezzemků a argentinské Babičky z Plaza de Mayo (sdružuje pozůstalé obětí ultrapravicové diktatury). Podobně se vyslovila skupina Pueblo Group sdružující levicové lídry Latinské Ameriky včetně současného mexického prezidenta Andrese Manuela Lopeze Obradora, bývalé brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové a bývalého uruguayského prezidenta Jose Munica. Puč slovy, že se 10. listopad zapíše do dějin Latinské Ameriky jako jeden z jejích nejčernějších dní, odsoudila brazilská Strana socialismu a svobody (PSOL).   Venezuelský prezident Nicolas Maduro napsal k událostem v Bolívii na svém twitterovém účtu: „Kategoricky odsuzujeme převrat proti našemu bratrskému prezidentovi. Sociální a politická hnutí světa prohlašují, že se zmobilizují k obraně života původního bolívijského lidu, obětí rasismu.“ Maduro ve stejném duchu vystoupil na tiskové konferenci, kde uvedl, že život prezidenta Moralese je v ohrožení kvůli aktivitám fašistických pučistů, za nimiž stojí Organizace amerických států. Tu označil za „Ministerstvo pro kolonie vlády USA“. Ostře proti pučistům se vyslovil i vrchní velitel venezuelské armády Vladimir Padrino Lopez.   Přímo v Bolívii napadl dav ultrapravicových povstalců budovu venezuelského velvyslanectví, ohrožoval její personál a údajně se ji chystal vyhodit dynamitem do povětří. Venezuelský velvylanec Crisbeylee Gonzalez sdělil, že „nás chtěli zmasakrovat a je zapotřebí každého hlasu, který by to odsoudil“. Na podporu Bolívie a jejího prezidenta spontánně vyšli do ulic tisíce Venezuelanů v mnoha městech země. Vrcholem byla „Anti-imperialistická tribuna“ postavená na most Llaguno v Caracasu, který byl ústředním místem nepovedeného pokusu venezuelské pravice o puč v roce 2002. Proti pučistům vydaly svá prohlášení společenské organizace bránící bolívrovskou revoluci, například Revoluční proud Bolívar-Zamora, Platforma rolnického [campesino] boje a Mezinárodní výbor solidarity.   Země ALBA vydaly společné prohlášení, kde „vyjadřují podporu bolívijské vládě a institucím, odsuzují probíhající převrat a vyzývají k návratu k pokojnému vyřešení krize.“ Kubánský prezident Miguel Diaz-Canel se vyjádřil slovy: „Pravicová opozice odmítla uznat svoji porážku u voleb a uchýlila se k násilí, aby zničila ústavní pořádek. Tento pokus o převrat silně odsuzujeme.“ Diaz-Canel pak naléhavě vyzval „svět, aby bojoval za svobodu a život prezidenta Moralese“.   Z evropské levice se jednoznačně na podporu Moralese vyslovil předák opozičních britských labouristů Jeremy Corbyn: „Vidět Eva, který spolu se sociálními hnutími přinesl tak mohutný společenský pokrok své zemi, jak jej armáda vyhazuje z úřadu, je hrozné. Odsuzuji tento puč proti bolívijskému lidu a stojím s ním v boji za demokracii, sociální spravedlnost a nezávislost.“ Skupina Levice v Evropském parlamentu odmítla probíhající převrat a odsoudila hrozby proti představitelům bolívijské vlády a jejich rodinám. Sandra Pereirová, viceprezidentka delegace Evropského parlamentu, která se vrátila z Bolívie, kde dohlížela na průběh voleb, odsoudila převrat jako fašistický: „Odsuzujeme a odmítáme puč v Bolívii proti legitimnímu prezidentovi Evo Moralesovi. Tento převrat je dílem nejreakčnějších a nejnásilnějších skupin Bolívie, které bojují proti lidovým hnutím, odborům, odborářům a vládním představitelům. Je to převrat podporovaný Spojenými státy, jejichž snaha zničit pokrokový a nezávislý projekt bolívijského rozvoje se datuje už od roku 2006. Převrat představuje hrozbu fašismu proti mnohonárodnímu státu Bolívie.“ Další z pozorovatelů bolívijských voleb Manu Pineda ze španělské Sjednocené levice v prohlášení ostře napadl mlčení, pokrytectví a alibismus Evropské unie a OSN.   Proti puči se vyslovily mnohé další organizace, skupiny i Číst celý článek >>>

Zveřejněte komentář na FB.

Líbí se Vám tato stránka? Sdílejte ji s ostatními.

Přidat.eu záložku

 

+ Přidej RSS kanál | Copyright (c) 2009 Seznam.name. All rights reserved. Created by Kukej | Kontakt | Výměna odkazů

0.22908